Netrpělivě očekávané setkání vedení města Kutné Hory, Krajské hygienické stanice, veřejnosti, odborníků (od okresního po státní formát) ze světa archeologie, mineralogie, stavařiny, chemie, geologie apod. sice v kutnohorském Vlašském dvoře 18. 6. trvalo téměř 4 hodiny, ale jednoznačný závěr z něj nevzešel.

Ačkoliv v úvodu starosta Kutné Hory Martin Starý apeloval: „Soustřeďme se na zabezpečení dvou inkriminovaných hald na Kaňku“ a uvedl, co zatím radnice v této věci učinila (lokalita je oplocena, vyznačena, opatřena výstražnými tabulemi, zbudováno deponium, v něm materiál hrubší i jemnější, který má sloužit jako podklad pro keřovou výsadbu), zmínil i vzácnost lokality a řekl: „Pokud chce někdo mít právo přístupu, měl by převzít i povinnosti a rizika“, celá problematika se ukázala jako ne zcela vyjasněná a o shodě názorů mluvit nelze.

V hodinovém vstupu MUDr. František Stehlík (KHS) vysvětlil rizika výskytu arsenu, prohlásil, že stěžejní je usnesení vlády ČR (více než 10 let staré, na něž nikdo prakticky nereagoval a jehož plnění zřejmě nikdo nevyžadoval, ani nekontroloval), role referátu ŽP (ovzduší, půda, atd.) a stavebního úřadu. Uvedl řadu velmi alarmujících údajů o kontaminaci arsenem, hodnotách, mnohonásobně převyšujících přijatelnou výši rizikového faktoru a zmínil velmi znepokojivou historii „nekonání“ – např. „činnost“ příslušné komise, atd. V podstatě hovořil o podceňování rizika, absenci komplexního náhledu, nedůslednosti, nerespektování vládního usnesení. Co snad bylo jasné všem přítomným (laicky řečeno): Pokud by se v dotyčných místech nikdo „nehrabal“ (stavebníci, lovci vzácných minerálů, atd.), riziko by bylo mnohem nižší. Rozpoutala se debata odborníků. Někdo tvrdil, že „problém arsen“ se netýká jen dvou hald či jednoho předměstí, nýbrž celé Kutné Hory. Další poukázal na vzácnost zdejších prvků, za nimiž „míří geologové celého světa“.

Zkoumalo se, zda sanace patří spíše pod stavební nebo báňský zákon. Vyžadovala se „sanace citlivá a účinná“. Naznačovala finanční náročnost. Padly varianty – např. překrytí plachtou, či „využití světově proslulé a vzácné lokality jako skansenu“. Hovořilo se o památkové péči, povinnosti zachovat ráz krajiny. Citát: „Kutná Hora je jedna obrovská anomálie z hlediska arsenu. Celé město nevybagrujete!“ Další citát: “Zakrytím hald by Kutná Hora přišla o zájem světových odborníků“. A ještě jeden: „Nebezpečí je daleko více a větších, než dvě haldy“.

Své si k věci řekli i obyvatelé Kaňku, debata by asi mohla trvat do nekonečna. Martin Starý ji ukončil shrnutím: „Hledáme řešení šetrné k životnímu prostředí, k zdraví obyvatel a respektující historické, archeologické a geologické hodnoty. Doufám, že jsme dnes o něco pokročili. Další setkání na stejné téma v obdobné sestavě svolám zřejmě v srpnu.“ Nám nezbývá než čekat, v co vlastně celá situace vyústí, při pohledu „zvenčí“ se ale nabízí názor, že tak závažná záležitost není v silách jednoho města (jak po stránce odborné, tak finanční) a že při zvážení veškerých faktorů by razantněji, účinněji a konkrétněji do ní měl vstoupit stát, vláda, snad i Evropská unie či UNESCO ...