Do Čáslavi na svých cestách po republice zavítala výstava, nazvaná Půlstoletí s Cimrmanem. Jde o výstavu putovní, která podle slov jednoho ze členů Divadla Járy Cimrmana Václava Kotka do této doby projela nejméně 70 měst (nejen) po České republice, přičemž nejdále byla v Košicích. Výstava, umístěná v prostorách Dusíkova divadla, seznámí návštěvníky s mnoha exponáty, vztahujícími se k životu českého velikána Járy Cimrmana - od jeho dětství až po nespočet vlastních vynálezů. Výstava v Čáslavi setrvá až do 23. února. Slavnostní vernisáž se stala pro milovníky humoru Divadla Járy Cimrmana opravdovým svátkem. Účast na ni totiž přijali hned čtyři jeho členové - pánové Zdeněk Svěrák, Bořivoj Penc, Petr Brukner a Václav Kotek. Za město Čáslav se vernisáže oficiálně zúčastnil jeho místostarosta, magistr Daniel Mikš. "Jsme velmi rádi, že Divadlo Járy Cimrmana opět dorazilo do našeho města. My Čáslaváci toto divadlo zbožňujeme, ostatně jako i zbytek republiky," přivítal členy souboru ve městě a přidal i osobnější poznámku: "Pro mě je velká čest stát tady společně s Cimrmanology, neboť mě hry velikána Cimrmana provází již od dob mých studií. Rád a často používám citáty z těchto her. Když nemohu usnout, pak sáhnu po některé z her a s úsměvem poslouchám a až ráno zjistím, že nejsem ani v Grünbachu, ani na malinách." Je třeba poznamenat, že poslední slova se úzce pojí právě s dějem her tohoto svébytného divadla.

Poté již slovo patřilo Zdeňku Svěrákovi, který se do Čáslavi vždy rád vrací: " My do Vašeho města, které je proslaveno například narozením Miloše Formana a že zde našly poslední útočiště kosti Jana Žižky z Trocnova, jezdíme rádi. V poslední době se nepřestávám divit, jak se povedla přestavba tohoto divadla. Je to úžasné - nevím, kolik to stálo, ale stálo to určitě za to," pochválil například proměnu Dusíkova divadla a dodal, že kromě výstavy by rád představil také novou knihu.

"Chceme zde mimo jiné také připomenout knížku, která se jmenuje Půlstoletí s Cimrmanem. Její hlavní částí jsou moje dopisy Láďovi Smoljakovi do nebe a jsou tam fotografie velice cenné hlavně tím, že odtajňují to naše divadlo - dali jsme přednost fotografiím, které je zachycují zezadu nebo zboku (tedy to, co děláme za jevištěm) a že naši technici jsou spolutvůrci toho humoru. Máme třeba hru Němý Bobeš, kde tak záleží na rychlosti opony, že když to oponář neumí dokonale, nedostaví se smích. Jsou zkrátka stejně smíchotvorní, jako my," vyzdvihl práci těch, kteří nejsou vidět na jevišti, ale bez nichž by se divadlo neobešlo.

Po úvodní části zbyl prostor i na krátké dotazy - odpověď na otázku, zda jsou plánovány další hry byla očekávatelná, ale i tak mnohé přítomné nepotěšila. "Tuto otázku dostávám často, ale musím vás zklamat. Když jsme s Láďou Smoljakem psali České nebe, tak jsme si říkali - a byl to jeho nápad - že by každý seriál měl mít nějaký svůj konec. Řekl: ´Pojď udělat to České nebe jako takové závěrečné představení, ve kterém se Jára Cimrman s námi rozloučí.´ My jsme ho kvůli tomu dokonce posunuli dál, než jsme původně plánovali. Říkali jsme si, že ten člověk patří do Rakouska, ale první světová válka už není jeho terén. Kvůli té hře jsme ho ale nechali žít o několik let déle. Další pokračování už tedy nebude. Přiznám se také, že je to i kvůli tomu, že jsem byl zvyklý psát ve dvojici s panem Smoljakem a bojím se, že by mi to samotnému tak nešlo," vysvětlil Zdeněk Svěrák.

Na zmiňovanou vernisáž navazovalo dále divadlení představení Lijavec, které - jak je u "Cimrmanů" zvykem, opět do posledního místa vyprodalo hlediště Dusíkova divadla. Smích v průběhu úvodní přednášky i následné hry ve druhé půli večera, stejně jako závěrečný dlouhotrvající potlesk, při němž celé divadlo povstalo, daly jasně najevo, že Divadlo Járy Cimrmana je v Čáslavi vždy vřele vítáno.