V závodu jste s přehledem zvítězil. Jaký je to pocit, zapsat se do dějin?

Určitě to je hezký pocit. Je to vlastně jeden z nejstarších závodů světa a není tolik českých závodníků, kteří by Zlatou přilbu měli. Vlastně ji jednadvacet let žádný Čech nevyhrál.

Jak jste prožíval atmosféru na stadionu, kde bylo kolem 15 tisíc lidí? Zažil jste už někdy, aby všichni skandovali vaše jméno?

Tolik diváků už jsem při závodech zažil, ale ne tolik, kteří by fandili přímo mně. V letošní sezoně se mi daří. Podporu publika jsem v průběhu závodu příliš nevnímal, ale věděl jsem o ní. Když před finálovou jízdou začali skandovat, bylo to fakt hezký. Při jízdě jsem se soustředil na výsledek. Děkuji všem.

V Pardubicích Váš výkon sledovala celá rodina - tatínek, bývalý úspěšný reprezentant v ploché dráze, maminka se sestrou.... Jaká byla oslava?

Zatím jsme ji pořádně nestihli. Druhý den po Zlaté přilbě mě totiž čekal další závod - Tomíčkův memoriál na pražské Markétě. Musel jsem se na to vyspat a připravit. Bylo ale špatné počasí, rozbahněná trať a dráha nebezpečná. Jelikož mám před sebou důležité závody, nechtěl jsem riskovat zranění a tak jsem do toho nešel na sto procent, závod nedopadl tak dobře.

Co pro vás Zlatá přilba znamená? Je to vrchol, nebo je ještě možné vyhrát něco víc?

Tak samozřejmě. Tohle byl volný závod. Těší mě, že jsem Zlatou přilbu vyhrál, ale mám ještě vyšší cíle a to umístit se na evropských a světových soutěžích.

Byl to už závěr sezony, nebo vás v nejbližších dnech ještě něco čeká?

Jelikož se zranil Fredrik Lindgren, jdu na jeho místo v Grand Prix v polské Toruně. To je asi teď nejdůležitější závod před koncem sezony. Rád bych udělal dobrý výsledek, mohlo by mi to pomoci k zisku divoké karty do Grand Prix na příští rok. O týden později mě ještě čeká finálový závod mistrovství Evropy. Tedy jestli se pojede. Slyšel jsem, že se uvažuje o jeho zrušení. Tím pádem bych skončil na druhém místě. Když se ale pojede, tak bych tam rád udělal dobrý výsledek, protože na první místo ztrácím jen čtyři body. To by bylo úplně super vyvrcholení sezony.

Čeho byste chtěl v kariéře plochodrážního jezdce dosáhnout? Máte další cíle a plány?

No, Zlatou přilbu už mám....:-) Rád bych se probojoval do Grand Prix a vybojoval co nejlepší výsledek v mistrovství světa seniorů, což je asi největší prestiž pro každého plochodrážníka.

Chcete něco dodat?

Chtěl bych poděkovat v první řadě rodině, která mě po celou dobu podporuje, svému týmu, sponzorům, fanouškům. Té podpory si vážím.

Zatímco Václav Milík mladší v neděli 1. října vybojoval Zlatou přilbu, úspěchy den předtím sklízel i jeho otec, Václav Milík starší, bývalý reprezentant České republiky v ploché dráze. I když k ploché dráze si vlastně jen odskočil. Od svých sedmnácti let se totiž věnoval soutěžní orbě, ve které v roce 1979 získal dokonce titul vicemistr světa. Úspěchy však sklízel i v ploché dráze, kde se v roce 1990 stal vicemistrem Evropy. Plochodrážním jezdcem byl až do roku 2001, pak se znovu vrátil k soutěžní orbě. V letošním roce získal již sedmnáctý titul Mistr České republiky. Zatím poslední si připsal v sobotu 30. září na 44. ročníku Mistrovství ČR v orbě v Přerově. Také Václava Milíka staršího jsme požádali o krátký rozhovor:

Není to na jeden víkend pro rodinu Milíkových až moc vítězství najednou? Teď vážně, jak jste se na závody v soutěžní orbě připravoval?

Jako na každé závody, bez přípravy by výsledky nebyly.

Se svým traktorem jste se plavil do Severního Irska, abyste se zúčastnil mistrovství světa v orbě. Startoval jste i na Novém Zélandu, v Kanadě. Co Vás v nejbližších dnech čeká?

Letos 2. a 3. prosince mě čeká Mistrovství světa v orbě v Keni v Africe. I tam je zastoupení Zetoru, takže pojedu na stejném stroji, ale jaký budu mít pluh, zatím nevím.

Svezete se občas ještě na motorce, nebo jste ji definitivně vyměnil za traktor?

Naposledy jsem se svezl před třemi lety a možná se příští rok zase svezu, tedy jestli mi syn motorku půjčí (pozn. red.: syn přikývl, že ji tatínkovi samozřejmě půjčí ...) ..... to aby si ze mě mohl dělal legraci, že jezdím s kšiltem dozadu…. :-)

Myslíte si, že váš syn vás bude jednou následovat i v soutěžní orbě?

To si nemyslím. Ale nikdy nikdo neví. Plochá dráha se nedá jezdit až do důchodu.

Jak hodnotíte úspěchy Vašeho syna?

Je to pro mě až neuvěřitelný zážitek. Není to jen volný závod, jak říká. V tom bych mu oponoval. Vždyť snad všichni mistři světa Zlatou přilbu jeli a toužili po ni. Vyhrálo ji jen pár lidí. Jeho výhra byl zážitek pro celou rodinu. Myslím si, že jeho výhra pomůže i celé české ploché dráze.

Děkujeme za rozhovor.