Považujete za prospěšné, aby si obce a města braly úvěry? V jakém případě? Jaké zadlužení je podle Vás únosné? 

Ing. Milan Vodička, CSc., ekonom, kandidát do Senátu za koalici Svobodní, ODS a Soukromníci

Obce a města si velmi často berou úvěry a půjčky na různé účely. Někdy je to na rozvojové projekty, na různé investice, někdy jsou bankovní úvěry poskytovány i na městské podnikatelské projekty. Zadlužování obcí a měst má také několik aspektů z hlediska občanů.

První a nejdůležitější aspekt pro přijetí úvěru je prospěšnost a důležitost použitých financí pro spokojený život občanů. Proto jsou úvěry na rozvoj infrastruktury, na novou školu, školku nebo na opravy silnic přijímány veřejností kladně.

Druhý aspekt je účetní. Bude město schopno dluhy splatit ze svých příjmů? Nenastane nějaký dominový efekt a město bude nuceno prodávat svůj majetek? Tato hlediska musí na lékárnických vahách posuzovat Rada města i Zastupitelstvo. Je pak těžké vysvětlovat občanům, že „jsme to mysleli dobře, ale dopadlo to jako vždycky“.

Třetí aspekt pro přijetí úvěru můžeme také nazvat plněním volebních slibů, tedy něčím, co jsme občanům slíbili při volební kampani a nyní se snažíme tento slib splnit. Volební programy jsou vesměs dobré a právě zde jsou přínosy nové vlády na radnici nejvyšší, např. v oblasti sportu pro mládež nebo v kulturním vyžití. Je dobře, že máme demokracii a rozhodnutí o jakémkoli investičním nebo neinvestičním projektu musí projít většinovým hlasováním v zastupitelstvu. Zadlužení města či obce by proto nemělo být vyšší, než 25% z objemu majetku obce a mělo by být z očekávaných příjmů splatitelné nejpozději za dvě volební období.