Gustav Adolf Lindner se narodil 11. března 1828 v Rožďalovicích (okres Nymburk) jako syn panského sládka. Byl nejen významným českým pedagogem, ale i teoretikem pedagogiky a prvním českým profesorem pedagogiky a filosofie na Karlo – Ferdinandově univerzitě v Praze. Po studiích krátce vyučoval na akademickém gymnáziu v Praze, piaristickém gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou a gymnáziu v Jičíně. Za své svobodomyslné názory byl však poslán vyučovat do Dolnoštýrského městečka Celje (dnes Slovinsko), kde působil v letech 1855 až 1871. Zde se oženil s Magdalenou Zamolovou, se kterou měl pět dcer a tři syny.

Mimo vyučování se zde zabýval především filosofií, psychologií a etikou. Učebnice Úvod do filosofie (1865) byla určena pro poslední třídy gymnázií a měla shrnout a doplnit informace získané z ostatních předmětů. Mimochodem se jednalo o první učebnici tohoto vyučovacího předmětu v tehdejším Rakousku. Řada Lindnerových učebnic se dočkala překladu do několika jazyků. Publikoval rovněž drobnější články v různých pedagogických časopisech, ve kterých se zabýval otázkou názornosti vyučování, reformou maturitních zkoušek nebo klasifikací. V textech o politice se zastával demokratů na úkor konzervatistů, které charakterizoval jako prospěcháře a vychytralé vypočítavce.

Po návratu do Čech učil krátce na německém gymnáziu v Prachaticích. V letech 1872 až 1882 působil jako ředitel učitelského ústavu v Kutné Hoře. Škola sídlila v Hrádku, který sloužil školním účelům již od roku 1686, kdy jej zakoupili zdejší jezuité. Po nutné přestavbě v něm zřídili latinské gymnázium a seminář (domov pro chudé studenty). Zde se Lindner věnoval již téměř výhradně pedagogice. V praktické rovině pořádal pravidelné porady s žáky 3. ročníků o jejich hospitacích na cvičné škole, se žáky 4. ročníků rozebíral přípravy na jejich hodiny a následně výsledky jejich cvičných hodin, přičemž od svých žáků vyžadoval samostatné pedagogické názory. Při škole rovněž zřídil seminář pro již činné učitele. Usiloval o vysokoškolské vzdělání učitelů a kritizoval podceňování jejich vzdělání. Své názory shrnul ve spisech Všeobecné vychovatelství a Všeobecné vyučovatelství (1877), které se na dlouhá léta staly učebnicemi pro vzdělávání učitelů.

V roce 1882 nastoupil na právě rozdělenou C. k. českou Karlo – Ferdinandovu univerzitu v Praze, kde působil jako první řádný profesor filosofie a pedagogiky. I zde byla jeho činnost velmi úspěšná, o čemž svědčí mj. vydání Enzyklopädisches Handbuch der Erziehungskunde (1883), tedy jakéhosi slovníku pedagogiky, anebo posmrtně vydané dílo Pedagogika na základě nauky o vývoji přirozeném, kulturním a mravním (1888). Mimo vlastní pedagogické činnosti, ať již učitelské nebo literární, se zde Lindner věnoval i práci vydavatelské. Redigoval sbírku Pedagogických klasiků, pro kterou sám přeložil Didaktiku velkou Jana Amose Komenského nebo spis O člověku francouzského osvícence Claude-Adriena Helvétia. Lindner šel ve stopách Komenského i ve spojování teoretické výuky a praktického života. Zároveň poukazoval na nutnost spolupráce mezi školou a rodinou.

Gustav Adolf Lindner zemřel 16. října 1887 v Praze na Královských Vinohradech a je pochován na hřbitově na Vyšehradě. V letošním roce si tak připomínáme 130. výročí úmrtí člověka označovaného za druhého nejvýznamnějšího českého pedagoga hned po Janu Amosi Komenském.

Pamětní deska na Hrádku byla osazena deset let po Lindnerově smrti (1897). Během 2. světové války z ní byl v červenci roku 1943 sejmut a zrekvírován bronzový reliéf. K jeho navrácení došlo patrně hned po válce v roce 1945. Autora této pamětní desky se mi však bohužel dosud nepodařilo vypátrat. A když byla v roce 1910 otevřena nová budova učitelského ústavu (dnes ZŠ Kamenná stezka), měla v názvu i jméno svého bývalého ředitele.

Pro zájemce o hlubší poznání života a díla G. A. Lindnera má knihovna Českého muzea stříbra ve svých fondech nejen publikace o něm samotném:

Cach, Josef: Gustav Adolf Lindner. Život a dílo zakladatele pedagogiky na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Praha, 1990

Lindnerův státní československý ústav učitelský v Kutné Hoře. K 85. narozeninám presidenta republiky Tomáše Garrigue Masaryka. Kutná Hora 1935,

... ale i několik Lindnerových spisů:

Záhady psychologické. Z methodologické encyklopaedie paedagogiky. O vývoji mluvy. Roudnice nad Labem, 1890

Allgemaine Unterrchitslehre. Lehrtext zum Gebrauche an den Bildungs-Anstalten für Lehrer und Lehrerinnen. Vídeň, 1879

Obecné vyučovatelství. Pro ústavy ku vzdělání učitelův a učitelek. Vídeň, 1902

Obecné vyučovatelství. Pro ústavy ku vzdělání učitelů a učitelek. Vídeň, 1920

Všeobecné vychovatelství. Učební text pro ústavy ku vzdělání učitelů a učitelek. Vídeň, 1882

Obecné vychovatelství. Učebnice pro ústavy ku vzdělání učitelův a učitelek. Vídeň, 1891

Obecné vychovatelství. Pro ústavy ku vzdělání učitelův a učitelek. Vídeň, 1918

Drobné články paedagogické a psychologické. 1863 – 1884. Přerov, 1885