Záchranný archeologický průzkum doprovází od 30. května 2016 rekonstrukci hřbitovního kostela Všech svatých s kostnicí v Kutné Hoře - Sedlci. I když archeologové nález pohřbů očekávali, překvapením pro ně byla zachycená intenzita pohřbívání. Při výzkumu bylo odkryto zatím 1500 pohřbených lidí, což je podle slov PhDr. Jana Frolíka CSc. z Archeologického ústavu AV ČR Praha, v.v.i. doposud největší soubor z období vrcholného středověku v Čechách. Část z pohřbů byla uložena v hromadných hrobech. Těch bylo v okolí kostnice zjištěno třicet a to je podle odborníků evropským unikátem.

V hromadných hrobech spočinuly oběti hladomoru i morové epidemie

"Pokračující práce potvrdily, že nejstaršími archeologickými situacemi, pokud pomineme jednu pravěkou jámu, byly různě hluboké rýhy nebo brázdy přibližně ve směru sever-jih, a to pod západní částí kostnice. Není zcela zřejmé, zda vznikly činností člověka," uvedl PhDr. Frolík s tím, že lidská činnost však může za jejich vyplnění odpadem (zvířecí kosti, zlomky keramiky) z konce 13. nebo počátku 14. století. "Bezprostředně po té se v těchto místech začalo pohřbívat, ale plocha, na níž stojí kostnice, byla na severním okraji tehdejšího hřbitova. Jeho zatím málo využívané části bylo využito pro hloubení pásu hromadných hrobů v pruhu ve směru východ–západ. Byly to přibližně čtvercové jámy o rozměrech asi 2 x 2 metry, hluboké 2,5 až 3 metry. Potvrdila se jejich přináležitost ke dvěma časovým obdobím. Starší spojujeme s hladomorem v roce 1318, mladší s morovou epidemií v letech 1348–1350. Hromadné hroby nebyly na povrchu zřejmě nijak označeny, protože jinak by nemohlo dojít v roce 1348 k narušení starších hrobů z roku 1318. Stejná situace se opakovala v době výstavby kaple a kostnice ve 2. polovině 14. století. Základy kaple byly hloubeny bez respektu k hromadným hrobům," řekl PhDr. Frolík.

U kosterních ostatků byly objeveny křížky, prsteny, korálky z růžence i mince

"Pohřbení měli jenom ojediněle hrobovou výbavu. Nejčastěji byly nalezeny bronzové či železné přezky, obvykle u pasu (celkem 115). Z hrobů známe také 15 mincí, další byly objeveny ve vrstvách mezi nimi. Jiné předměty (křížek, prsten, korálky z růžence) byly nalezeny jen jako jednotlivosti. Převážná většina hrobů je z období 14. až 15. století. Pohřbívání u stěn kostnice skončilo v 16. století," konstatoval PhDr. Frolík a doplnil, že většina prozkoumané plochy je dnes již překryta zpevněním základů a odvětrávacím kanálem.

Expertíza kosterních ostatků přinese informace o životě našich předků

Kosterní materiál ze záchranného archeologického výzkumu prochází základním laboratorním a antropologickým zpracováním na kutnohorském pracovišti ARÚ AV ČR, Praha, v.v.i. "Protože některé skelety byly vyzvedávány po částech, dochází ke kompletování celků kosterních ostatků jednotlivých jedinců, poškozené kosti jsou slepovány do vyšších tvarových celků. U každého jedince jsou dokumentovány dochované části kostry a stanoveny základní demografické údaje (pohlaví a dožitý věk). Souběžně jsou zaznamenávány i stopy prodělaných nemocí či úrazů, známky opotřebení kloubů páteře a končetin, záněty kostí, osteoporotické změny, parametry zubního zdraví a indicie chudokrevnosti. Expertíze bylo zatím podrobeno 405 jedinců, z nichž třetinu tvoří děti a dospívající, mezi dospělými v poměru 2:1 zatím převažují muži nad ženami. V rámci dalšího průběhu zpracování bude vybraný kosterní materiál podroben analýzám izotopů a studiu mikrobiální DNA. Ke komplexnímu zhodnocení tohoto antropologicky unikátního souboru by pak do budoucna měly přispět také některé další připravované grantové projekty," je uvedeno v aktuální tiskové zprávě k pokračujícímu archeologickému výzkumu.

Obnova kostela Všech svatých s kostnicí postupuje po etapách již od roku 2014

Římskokatolická farnost Kutná Hora - Sedlec pokračuje v obnově kostela Všech svatých s kostnicí již od roku 2014. Objekt má neobvyklou statickou poruchu. Stavba je založena na spraších, nestabilním povrchu, což způsobuje, že se boří pilíře a celá stavba naklání. Loni v prosinci náklon věží dosahoval již 43 centimetrů. Generálním dodavatelem druhé etapy prací je společnosti Lanostav Obnova památek s.r.o. "Při provádění díla postupujeme v souladu s památkovou hodnotou stavby. Všechny práce probíhají dle projektové dokumentace a pokynů projektanta a statika Ing. Víta Mlázovského za dohledu garanta památkové péče PhDr. Aleše Pospíšila, stavebního dozoru Ladislava Vokouna a odsouhlasení zástupci ŘKF: Petra Cicvárka a Petra Jakeše. Jsme rádi, že máme možnost se podílet na zajímavé rekonstrukci takto významné stavby," konstatoval Václav Sýba, jednatel společnoti lanostav Obnova památek. s.r.o.. Souběžně pokračuje i rekonstrukce ověsů s kosterní výzdobou v interiéru, kterou provádí restaurátor Tomáš Král. Práce postupují za provozu a tak mají návštěvníci jedinečnou příležitost být svědky unikátní záchrany objektu. Záchranný archeologický výzkum provádí Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. ve spolupráci s firmami Osina Archeo s.r.o. a GEO.CZ s.r. o. a je v plné výši hrazen a podporován vlastníkem objektu - Římskokatolickou farností Kutná Hora – Sedlec. Zakončen bude v listopadu a prosinci letošního roku výzkumem plochy pod severním schodištěm