Poprvé po několika staletích nahlédli ve čtvrtek 22. října archeologové, historici a badatelé do doposud neznámé krypty v kostele Zvěstování Panny Marie v Bohdanči, která byla zachycena při nedávném georadarovém průzkumu stavby. Ten byl prováděn v rámci přípravných prací k plánovanému odvlhčení kostela a také jako doplněk k chystané publikaci o Bohdanči. „Georadar odhalil pod podlahou kostela tři dutiny. O dvou z nich jsme věděli, třetí není v písemných pramenech doložena. Dnešní průzkum je vlastně pokusem o potvrzení existence krypty a případnou prohlídku jejího interiéru,“ uvedl Jan Mičánek.

Nad neznámou podzemní dutinou, která se nalézá přímo před hlavním oltářem, bylo nutné nejprve odstranit dlaždici. Zhruba třícentimetrovým vrtem v podlaze, který provedli zaměstnanci specializované firmy GEO-CZ, pak archeologové nechali spustit dovnitř nejprve kameru se světlem, posléze pak i měřicí přístroje. Na obrazovce počítače pak pomocí dálkově ovládané kamery podzemní prostor prozkoumali. Ukázalo se, že krypta je poměrně velká, o rozměrech zhruba čtyři krát dva metry s připojeným vstupním schodištěm.

„Zjistili jsme, že uvnitř krypty se nalézají nedotčené pohřby, pravděpodobně z přelomu 16. a 17. století. Domnívám se, že by se mohlo jednat o pohřby příslušníků rodu Březských z Ploskovic, který v této době bohdanečské panství vlastnil,“ podotkl Jan Mičánek.

Díky mikrokameře, spuštěné otvorem v podlaze, měli archeologové příležitost kryptu poprvé blíže prozkoumat. „Prozatím v této suterénní prostoře evidujeme tři, zdá se nenarušené pohřby, provedené v souběžně uložených rakvích. Podle úprav původního vstupu je patrné, že krypta byla otevírána opakovaně. Poměrně malý počet pohřbů nasvědčuje tomu, že by se snad skutečně mohlo jednat o rodinnou hrobku.

Z pořízených záběrů můžeme ale především dokumentovat užitý pohřební ritus – způsob pohřbu, který rámcově odpovídá době pozdně renesanční a ranně barokní, tedy horizontu druhé poloviny 16. a první poloviny 17. století. Těla zemřelých byla uložena oblečená do dřevěných rakví, které byly vystlány hoblinami a zřejmě i potaženy textilií a to v natažené poloze na zádech s rukama překříženýma v oblasti pánve.

Patrná je také černou, smolnou barvou provedená výmalba na bočních deskách jedné z rakví. Konkrétně kartuše vyplněné figurou zkřížených kostí. Tyto motivy byly bohužel používány v poměrně dlouhém časovém horizontu, a proto není možné finální dataci pohřbů stanovit zcela přesně,“ konstatoval Dr. Filip Velímský z kutnohorského pracoviště Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v.v.i. V rakvích byly, vedle lidských ostatků, kamerou zachyceny také zbytky některých dalších předmětů, například růžence či obuvi.

Gotický jednolodní kostel s polygonálním kněžištěm a západní věží byl postaven koncem 13. století. Doposud provedený výzkum již přinesl poměrně četné nové poznatky o jeho historii. Aktuálně pořízený záznam průzkumu krypty, bude archeology ještě znovu podrobně vyhodnocen. Krypta byla po skončení průzkumu ihned opět uzavřena, aby nic nenarušovalo původní pietu místa a zde uložených ostatků.