Automobil – pro někoho záležitost prestiže, módní doplněk, pro jiného téměř životní nutnost. Do redakce týdeníku Obzory Kutnohorska jsme dostali zajímavý námět, který nechává nahlédnout do života matky, která je sama opatrovnicí mentálně postižené dcery. Zamítnuta jí byla žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku – „motorové vozidlo“, bez kterého se v každodenním životě v péči o postiženou dceru neobejde.
Deniska je pohledná, usměvavá dívka, přesto jakoby žila ve svém vlastním světě. I přes svůj handicap je velmi aktivní. „Maminka ji každý den vozí z obce na Kutnohorsku do školy v čáslavské Diakonii. Denisa je ve škole v Čáslavi šťastná, je tam mezi dětmi, které jsou na tom stejně jako ona. Pravidelně se zapojuje do aktivit pořádaných Cestou životem bez bariér, účastní se plaveckých i atletických závodů pro handicapované děti,“ uvedla kamarádka rodiny Denisky, B. M. s tím, že vozidlo je pro matku s dcerou nezbytností.
„Před pěti lety obdržely příspěvek na automobil. Koupily starší vůz, aby vystačily s částkou, kterou měly k dispozici. Automobil však dosluhuje, proto požádaly znovu o příspěvek, který jim byl zamítnut. Odůvodněním bylo, že Deniska má stanovenu pouze střední mentální retardaci a příspěvek je podle nových směrnic poskytován jen osobám s těžkou či hlubokou mentální retardací. Deniska ve svých dvaadvaceti letech pobírá invalidní důchod, její maminka příspěvek na péči.
Po rekapituaci příjmů a nezbytných výdajů jejich finanční situace neumožňuje nákup jiného postaršího vozu, který by jim mohl sloužit. Není v silách matky, aby svou dceru každý den vozila autobusem do dvacet kilometrů vzdálené Čáslavi. Deniska je plachá, nedůvěřivá. Do autobusu by nenastoupila, bojí se lidí. Posudkový lékař vystavil posudek, aniž by Denisku osobně viděl. Každodenní cestu autobusem by pro svůj handicap nezvládla. Neúspěšné bylo i odvolání na Ministerstvu práce a sociálních věcí v Praze…,“ popsala příběh B. M.
To, že Deniska by nebyla schopná dopravovat se autobusem, potvrzují i slova zakladatelky a předsedkyně organizace Cesta životem bez bariér Petry Hnátové. „Deny by sama autobusem opravdu nemohla jezdit, někdy má neočekávané změny nálady. Nás zná a taky se stalo, že stála u autobusu a najednou nechtěla jet na výlet, na který se těšila. Nakonec jela, ale stále se u někoho držela. Nedokážu si představit, že by jela sama. Hlavně bych se bála zneužití - jakéhokoliv,“ řekla Petra Hnátová s tím, že se pokusí nalézt cestu, jak rodině pomoci.
ZEPTALI JSME SE PHDR. IVY POSPÍŠILOVÉ, ŘEDITELKY ÚŘADU PRÁCE KUTNÁ HORA:
1. Jaká hlavní kritéria musí nově splňovat žadatel o příspěvek na zvláštní pomůcku – Motorové vozidlo?
Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení motorového vozidla má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku.
2. Je možné odvolání, udělení výjimky, pokud je vozidlo nezbytně nutné k dopravě postižené osoby do školského zařízení, když psychický zdravotní stav postižené neumožňuje dopravovat ji samostatně autobusem?
Proti rozhodnutí o dávce pro osobu se zdravotním postižením příspěvek na zvláštní pomůcku – Motorové vozidlo lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho oznámení k MPSV podáním u ÚP ČR, který vydal rozhodnutí.
3. Je standardem, že posudkový lékař vychází pouze ze zdravotní dokumentace ošetřujícího lékaře, aniž by klienta a jeho postižení mohl osobně posoudit?
Pro účely řízení o přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku požádá krajská pobočka Úřadu práce příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení o posouzení zdravotního stavu žadatele. Při rozhodování o přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku vychází krajská pobočka ÚP z tohoto posudku. Postup posudkového lékaře přísluší do kompetence OSSZ.
4. Navrhujete nějaké řešení, které by mohlo pomoci matce dítěte v této situaci?
Pokud není možná doprava autobusem, při které by jako držitel průkazu osob se zdravotním postižením mohl uplatnit slevy na jízdné, pak se nabízí využití možností svozu klientu Diakonie Čáslav, která probíhá denně v ranních i odpoledních hodinách.
Jelikož Deniska bydlí v obci vzdálené dvacet kilometrů od Čáslavi, doprava svozovým autobusem (5 Kč/km), by ji denně vyšla na 200 korun.
OTÁZKU, ZDA JE STANDARDEM, ŽE POSUDKOVÝ LÉKAŘ VYCHÁZÍ POUZE ZE ZDRAVOTNÍ DOKUMENTACE OŠETŘUJÍCÍHO LÉKAŘE, ANIŽ BY KLIENTA A JEHO POSTIŽENÍ MOHL OSOBNĚ POSOUDIT, JSME POLOŽILI ŘEDITELI OSSZ KUTNÁ HORA, ZA KTERÉHO NÁM ODPOVĚDĚLA JANA BURAŇOVÁ, VEDOUCÍ ODDĚLENÍ KOMUNIKACE A TISKOVÁ MLUVČÍ ČESKÉ SPRÁVY SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ČR:
U Vámi uváděného příkladu se jednalo o posouzení nepříznivého zdravotní stavu s ohledem na zjištění, zda byl splněn nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku. Podmínky přiznání přesně vymezuje právní úprava. Posudkový lékař se jí musí držet, postupovat v souladu s právními předpisy. Postup posudkového lékaře byl ve Vámi popsaném případě správný, protože v článku uvádíte, že neúspěšné bylo i odvolání na Ministerstvu práce a sociálních věcí v Praze. Odvolací orgán tedy po prozkoumání všech konkrétních okolností Vámi popsaného případu dospěl ke stejnému závěru jako posudkový lékař OSSZ.
Posudkový lékař pro vypracování posudku vyhodnocuje veškeré vyžádané a dodané zdravotní zprávy a podklady žadatelů (jak z předchozích vyšetření tak i případně z aktuálně vyžádaných) vypracované praktickými a odbornými lékaři. Jsou-li dostačující a jednoznačné, není osobní účast žadatelů nutná.
Ještě předtím, než se nám podařilo získat odpovědi na otázky, pomocnou ruku nabídla organizace Cesta životem bez bariér, která pro Denisku zřídila podúčet. Ti, kteří chtějí pomoci, mohou poslat jakoukoli částku. Číslo účtu pro Denisku je 2800052449/2010 a VS 270793. Příběh budeme i nadále sledovat a o výsledcích budeme informovat.
Zatím žádný komentář.