Nikomu nemůže ujít, že plochy obřích skladišť kolem Prahy i dalších měst se soustavně a rapidně zvětšují. Tady sice vznikají pracovní místa, ale nic se nevyrábí, lidé v kdysi poklidných lokalitách trpí intenzitou dopravy, stejně tak povrchy vozovek. Co si o tomto jevu myslíte?

Jaroslav Fér, evangelický farář

S faktem, že rozšiřující se plocha ohromných skladišť zajišťuje nějaký počet nových pracovních míst a že mění klidné lokality v místa s intenzivní dopravou, která se následně projevuje na stavu vozovek, souvisí ještě řada dalších skutečností. Potřeba oprav a obnovy silnic v bezprostředním okolí skladů je mezi nimi to nejmenší. Daleko závažnější je to, že obří sklady se nejvíce podílejí na úbytku zemědělské, především orné, půdy. Nehledě na to, že vzhled skladových komplexů vůbec nepřidává na estetice okolí měst. Navíc to znamená i další rozšiřování plochy, odkud vodní srážky rychle odtékají a kvůli betonovým nebo asfaltovým povrchům kolem skladišť nemohou doplňovat zásoby spodní vody. Otázkou je i sám fakt těchto ohromných skladových hal, totiž nakolik opravdu potřebujeme takové množství nových věcí ke skutečně kvalitně prožívanému životu. Ostatně mám za to (ceterum autem censeo), že se volba prezidenta má vrátit do rukou parlamentu.

RNDr. Ivo Šanc, CSc., kutnohorský a krajský zastupitel

Je to smutná skutečnost. Ale tak trochu si za to můžeme sami. Tato skladiště nebo logistické areály jsou budována v souladu s platnými zákony. Klíčový je fakt, že v devadesátých letech i později byly schváleny územní plány obcí, které umožnily na této zemědělské půdě stavět. A dnes úřady nemůžou jednoduše výstavbu takových areálů zakázat. Nechci hned někoho obviňovat z korupce. Při rozhodování o budoucím možném využití těchto pozemků jistě hrálo roli nadšení starostů a zastupitelů, kteří v příchodu investorů viděli pokrok nebo spásu. Dnes je evidentní, že skutečná hodnota pole, lesa nebo parku je mnohem vyšší než ekonomický přínos nějakého logistického centra. Navíc je k nalezení spousta nevyužitých a chátrajících průmyslových nebo zemědělských areálů (brownfields). Dalším nepříjemným jevem je i neúměrná centralizace naší země, kdy podnikání i veřejná správa je stále víc soustřeďována do Prahy a v důsledku toho je znehodnocována zemědělská půda v okolí a Středočeský kraj trpí dopravní zátěží. Ale tyto věci se netýkají jenom Prahy. I u nás v Kutné Hoře vyvíjel starosta před dvěma lety velký tlak na prodej dvaceti hektarů zemědělské půdy na Karlově čínským investorům, aby tam vznikla betonová pěstírna hub, tedy podnikání s malým počtem pracovních příležitostí a navíc minimálně placených. Obranou proti dalšímu zabírání zemědělské půdy je obezřetnost a účast veřejnosti při tvorbě a změnách územních plánů a důslednost orgánů veřejné správy při povolování a stanovování podmínek případné výstavby. Významnou roli mohou hrát i občanské iniciativy.

P. Pavel Tobek, kutnohorský vikář

Skladiště vnímám jako daň za to, že prakticky cokoli můžeme mít doma v řádu dnů, nebo dokonce hodin. Drtivá většina těchto staveb je soukromých a tedy vposledku vydělávajících. V takové situaci zbývá rezignace, nebo vyšší tlak na státní regulaci. Ta se ale pravděpodobně projeví spíš ve zdražování, než v omezení skladovacích ploch. Můžeme také cíleně omezovat množství věcí, které nakupujeme - s blížícími se Vánocemi to je skutečná výzva.

Jiří Volenec, starosta Církvice, krajský zastupitel

Uplynulé volební období jsem pracoval ve výboru životního prostředí a zemědělství a po změnách, které na kraji nastaly odcházím z kontrolního výboru a vracím se zpět na životní prostředí. To přímo navazuje na Vaši otázku, neboť tento problém je jedním z nejčastějších, kterým se tento výbor zabývá. Okolí Prahy a větších měst je plné nejrůznějších skladů, překladišť a situace se i nadále zhoršuje. Píšete, že je zde nadměrná doprava, zaměstnání pro pár lidí, nic se zde nevyrábí, ale to nejhorší na tom je, že se zabrala kvalitní orná půda, která je nenávratně pryč. Dále musím poukázat na hospodaření s dešťovou vodou. Jistě si všichni dovedeme představit plochy střech a betonových či asfaltových nádvoří, ze kterých je v mnoha případech voda odváděna do nejbližší vodoteče,nebo přímo do povrchové kanalizace. Hluková zátěž kamionovou dopravou, znečištění ovzduší výfukovými plyny atd. Prostě něco, co tady máme a už se toho nezbavíme. Důležité bude, aby se podařilo další výstavbu těchto zařízení nepovolovat,nebo je alespoň omezovat.