Archív: Hasiči v boji za svobodu - seriál Mojmíra Šourka

Publikováno: 4.9.2009
Rubrika: Publicistika
<< zpět do archívu

HASIČSKÝ ODBOJ V LETECH 1939 - 1945 (2).

Odboj českého hasičstva nebyl výhradně jenom duchovním odporem proti nepřátelským okupantům českých zemí, ale pramenil i z odhodlání hasičů pomoci národu v osudné chvíli, na jejímž konci mělo být ozbrojené povstání. Šlo o organizované, široké hnutí odporu hasičských vrstev napojené na celonárodní odboj vedený \"radou tří\", orientovaný na západní (londýnský) odboj, jehož vojenským velitelem byl prvorepublikový vojenský velitel na Moravě divizní generál Vojtěch Boris Luža. Hasičstvo v tomto odboji představovalo důležitou složku. Ovšem shodou nešťastných okolností, zřejmě momentálním zkratkovitým jednáním dlouhodobě v ilegalitě žijícího generála Luži, který při kontrole byl v obci Hřiště u Přibyslavi dne 2. října 1944 (předtím sám vyvolal přestřelku) protektorátními četníky z Přibyslavi zastřelen, byl odboj v poslední fázi války oslaben.

Akceschopnost jednotlivých složek hasičstva se stupňovala a vyvrcholila počátkem roku 1944, kdy bylo přikročeno k přímému organizování okresních bojových jednotek sestavených z hasičů - záložních vojáků ve věku do 35 let. Věkově starší hasiči byli zařazováni do tzv. \"bezpečnostní služby\" a v plánu povstání se s hasičstvem počítalo i jako s důležitou sanitní (zdravotní) složkou. K organizování hasičského podzemního odboje svolávaly ČZHJ i MZHJ cvičební kurzy, tzv. \"hasičské školy\", na nichž byly podávány pokyny k ilegální činnosti. Hasičstvo ve svém organizačním členění, snad jako jediná složka v Protektorátu, zůstalo zachováno, neboť okupanti dobře znali význam hasičstva pro zabezpečení válečného průmyslu před požáry. A hasiči v plné míře této situace využívali. Například vytvářeli a ukrývali zásoby benzinu, uschovávali zdravotní pomůcky a sanitní materiál, aby ho bylo dostatek pro případ povstání. Shromažďovali nejrůznější zprávy vojenského charakteru, jehož i informace o průmyslových podnicích, abych uvedl alespoň některé z tehdejších hasičských aktivit.

Pro všechny hasiče v té době platila zásada: \"při požárech válečně důležitých objektů spěchejme pomalu. Co hoří, nechme shořet a co nehoří, zalévejme důkladně vodou, aby se zničily zásoby i stroje.\"

Bohužel i do hasičského odboje proniklo pomocí konfidentů gestapo. Pražské gestapo zachytilo v průběhu druhé poloviny roku 1943 stopu ilegální činnosti hasičů na Jičínsku, kterou vedl organizační zpravodaj ČZHJ Emil Karpaš, řídící učitel obecné školy ze Hřemenína. (pokračování)